Svatební dress code aneb je to Vaše svatba

Každá nevěsta řeší svou róbu, aby byla krásná a nejhezčí ze všech. Jsou ochotni za šaty dát hodně peněz i přesto, že se po několika hodinách převléknou. Ve většině případech je to to první, co ze všech příprav mají.


Když jsou šaty krásné a ještě pohodlné, tím pádem se nemusí převlékat, proč ne. Ovšem mockrát to tak není. Většina nevěst se cítí v šatech nepohodlně, zašroubovaně, k tomu má ještě nepohodlné, vysoké podpatky a to všechno jen, aby se líbila. Jsou ochotni dobrovolně trpět. Pamatuji si jednu plnoštíhlou nevěstu, která nikdy před tím nechodila na podpatcích, měla šaty se šněrováním úplně na max. Na první pohled nemohla dýchat, při každém kroku bylo vidět, jak ji bolí nohy. Přidal se pot na čele a bolest hlavy z vysokých teplot. A ejhle. Opravdu se snažila. Ale ve výsledku její snaha pozbývala účinnost. Připadá mi to zbytečné. Stejně je to s masivními účesy, příčesky a tuny make-upu. Je to jako byste viděli úplně jiného člověka, než s kterým jste jednali při konzultacích. Mám ráda, když se podtrhne vnější krása. Ale nesmí přebít krásu vnitřní. Ale nemůžeme házet všechny nevěsty do jednoho pytle. Trendy boho, kdy se nosí šaty lehkého a splývavého střihu, jsou ve velké oblibě. K tomu baleríny a den může začít. Sami dokážete posoudit, kdo si den užije a kdo ho sotva přežije.

U mužů je to celé jinak. Trendy jsou košile, kšandy, motýlek, vesta, i kraťasy jsou v poho. Klasika pánského obleku nezestárne nikdy. Trochu máme pupínky z modré barvy. Ale to je naše pracovní deformace O:).

Záleží na tom, kde se celá svatba odehrává. Na zámek asi v žabkách nepůjdete. Ale mít svatební bránu u rybníka, na sobě bílé tílko s motýlkem, kšandy, klobouk, kraťasy a žabky, to už by šlo, co říkáte?

"Tradičně i netradičně, je to čistě na Vás

Často se nám stává, že sestavíme svatební scénář podle charakterů snoubenců a k tomu vybereme vhodný dress code. Nadšení snoubenci odchází s pocitem, že je to prostě boží. Při druhé návštěvě přijdou s tím, že by to maminka ženicha nepřežila. Ó dio. Maminky, tatínci, babičky! Měli byste si uvědomit, že Váš sňatek se uskutečnil někdy i v minulém století, a že svatbu nemáte vy, ale Vaši děti nebo vnoučata. A hlavně, jsou už dospělí. Stejně je to i se sladkým a výslužkami. Nechte mladé ať se sami rozhodnou a pokud to nechtějí, polibky jsou sladké dost. Dopřejte jim, jejich den si užít na plno, i kdyby měly padat trakaře.